Už se vám někdy stalo, že jste se na dovolené dostali do tak silného diskomfortu (např. zima/horko/hlad/žízeň/únava...), že jste si řekli, že už se příště na takovou dovolenou můžete vys💩 a radši zůstanete prostě doma, kde sice nic neuvidíte a nezažijete, ale budete mít vše potřebné pro svou pohodu?
psychoklara — Už se vám někdy stalo, že jste...
Zima/horko/hlad/žízeň/únava jsou souhrnným synonymem pro každou naši dovolenou. Takže ano, říkam si to pokaždý a pokaždý zas jedu znova. Ono by mě to pohodlí asi nakonec nebavilo.
u mě to minule trvalo nějak dlouho (pár dní v kuse), takže jsem už skoro brečela a to jsem si fakt šáhla psychicky na dno, jakože "mám tohle zpotřebí? nemám."
Au, takový extrémy ne nebo s kompromisem, že teď (následující dva dny) je to fakt utrpení, ale pak si zabookujem pěkný ubytování se sprchou, postelí, bez komárů/slimáků/mokrýho všeho/strašný zimy. Asi vždycky potřebuju nějakou kompenzaci, něco, na co se můžutěšit, i kdyby to bylo kafe s dortíkem.
máš pravdu, ta vidina kompenzace to může zachránit, na to se budu soustředit
Ne přímo dovolená, ale o volnu jsme s bejvalym šli na vejšlap a já si v cca půlce uhnala úpal jak sviňa. Trasa nešla zkrátit, všude bylo daleko, museli jsme dojít dalších 10km, po cestě jsem několikrát zvracela a brečela a zařekla se, že na tohle už seru.
Nevydrželo mi to ale 😅
O čemž svědčí i to, že o 3 roky později jsem se bez jakýchkoliv fyzických průprav prostě zvedla z kancelářský židle, vzala batůžek a vyrazila pokořit Sněžku. Úspěšně. Bez breku. Ale opět jsem si, když jsem tak zvracela vedle stezky, říkala, že se na to příště můžu vysrat 😂😂
To je strašný, ale člověk naštěstí pozapomene ledacos 🙂
U nás v rodině se hlavně dědí strašně vysoká hrdost a paličatost, takže s odstupem dojdu k tomu, že mě jeden blbej zážitek přece neodradí od těch dalších😅
To jsou krásné vlastnosti pro průkopníky a vůdce, kde bychom bez nich byli 👍😉
stalo se mi totéž na Hardangerviddě. Naštěstí jsme s sebou měli vše na spaní, takže jsem si dala brufen a šlofíka na velkém šutru u stezky (na karimatce a ve spacáku) a cca za 2 hod jsem byla ok. Akorát se přítele asi 20 lidí ptalo, co mi je a jestli potřebujeme pomoct. 😅
My to šli tenkrát jen jako odpolední vycházku. Bylo to kousek za Prahou, vypadalo to strašně nevinně, dojedeš vlakem, projdeš se, vrátíš se vlakem... ale když nic jinýho, tak aspoň od tý doby vim, že jsem náchylná k úpalům🤣
Několikrát. Jednou v Římě se zkurvenou cestovkou, pak po připlutí do Maroka a tam pak taky několikrát. A popravdě, v Albánii v pohoří Prokletije jsem ušla několik kilometrů v motorkářských botách a řvala vzteky.
Dvakrát s ex v Chorvatsku, kde jsem akorát vařila a uklízela jak pizda.
Toho bylo.
Spíš si řeknu, že příště jinam a jinak, takže třeba do Pobaltí jedině s kvalitním spacákem, do Bretaně kvalitní bundu, do Jemenu sprej do nosu, do Itálie v létě už ne stan atd.
Ano, ani na Korsiku už nikdy v létě pod stan.
já jsem už v mládí došla k pochopení, že v létě už nikdy na dovolenou, moje tělo si to zkrátka nepřeje 😂
V časech před dětmi jsme jezdívali na podzim, můj nástup do školy tuto životní kapitolu uzavřel. 🙂
och, to by můj život skončil. Snad to nemáš tak zlé.
Naštěstí ne, já vedro miluju celoročně ☺️, jen je mi líto destinací typu Egypt či Mexiko, kam bych ráda děti vzala, ale tak v listopadu. V Itálii bylo přes 40 stupňů, což by nevadilo, kdyby se ve stanu dalo větrat, ale sežrali by nás komáři, tak jsme se snažili ve spánku nezdechnout. 🥴
První den dovolené na Mallorce jsem si zlomil malíček na noze 🤣
V plánu bylo půjčit si kola, běhat a tak.
No tak nic. V říjnu to bylo 9 let a pořád mi to někdo vyčítá 🤭
Jednou jsme takhle odjeli i driv. Sralo me tam uplne vsechno.
To mi připomíná, že jsem některé kratší akce předčasně ukončila, nebo už nikdy nezopakovala kvůli lidem, co tam byli se mnou.
😯... ale vlastně jako proč ne. když člověk nemůže ovlivnit, jak se chovají druzí...
Právě. Počasí, hlad, žízeň, nemoc - vše jde přežít se správnými lidmi. Jen na nesprávné lidi nezabírá nic.
Tomu taky dost rozumim. My tehdy byli na roadtripu. Chteli jsme tri dny zustat v Amsterdamu. Prchli jsme hned po prvni noci. Big, big nope.
První den na Islandu. Jdeme pěšky do Viking muzea. Vichřice s deštěm.
Oba úplně durch a promrzlí (konec srpna). Brácha: Že jsem radši nezůstal ve Vršovicích!
tak Island je hodně drsnej, ten vím, že bych nedala. Je mi zima jen o tom čtu. 😅
Za chvilku si zvykneš že vítr a déšť jsou běžné každodenní počasí a jakákoli změna je příjemné osvěžení 😉
Předposlední den v Reykjavíku. Ať jsem zvolila jakýkoli směr, pršelo mi do obličeje a foukal ledový vítr. Zážitek musí být hlavně silný, žejo? 😁😎
To počasí k tomu patří. Když nám po pár dnech vylezlo sluníčko (a vydrželo většinu dne), tak to najednou bylo takový nekompletní.
14 dní v kempu v Chorvatsku, v 6 lidech ve stanu (ex a jeho 3 děti+1 moje), přes den ve stanu krásných 60st. Žádný stín, chladit jsme se chodili do supermarketu. 2 týdny strávené ve vedru u PB vařiče a s rukama ve škopku. Poslední den měl ex hlídat 10 min moji dceru a skoro se utopila. Never more...
to zní naprosto strašně 😬😬😬
Já jsem už předem naznačovala, že ten koncept není úplně nejlepší nápad, ale říkala jsem si, nebudu dopředu prudit, třeba to nebude tak zlý. Bylo to ještě horší. Po návratu jsem s chutí řekla: Já jsem to říkala! 😅
Ale aspoň mi to v plném svetle ukázalo charakter ex, aspoň k tomu to bylo dobrý...
Prodloužený víkend na vodáckém tréninku, na který jsem neměla a nemám fyzičku. Pod stanem, zima, bez vhodného oblečení (nezkušenost). Psychicky mě to úplně rozložilo, půl noci jsem prořvala, ráno mě muž ❤️ odvezl domů a vrátil se tam. Jezdí sám a oba jsme šťastní.
Na vyletu na velryby jsem chtela uz na breh 😄 nevidane a neslychane, ale bylo v lednu a v Norsku a ten pan neumel sjizdet vlny a z kazdyho trisknuti lodi mi srovnal obratle, bolelo to moc! 😄 Pocita se?
počítá. Snad to netrvalo moc dlouho.
Nekolik hodin. Zada KO 😄
Ne.
Kvůli tomu na dovolený jezdím, komfort můžu mít v kanclu 😅
diskomfort můžeš mít i před barákem, stačí nosit v zimě plavky a v létě 6 vrstev oblečení 😁
Sakra, to mě nikdy nenapadlo 😅
je to levnější 😆
Když já v běžným životě absolutně nezvládám koncept pocení. Nenávidím to. Nechávám si to až na dovolený 😅
Poslední dovolená s rodiči a bráchou už jako dospělá do Tater. Psychický diskomfort. Snažím se to tu popsat, ale to nejde. Jsme úplně jiní, jiný náhled na svět, jiné priority, jiná očekávání z dovolené, hádky od prvního dne. Je to tak 6 let a letos jsem na společnou dovolenou zas kývla 🙈
doufám, že jsi od té doby zapracovala na svém mamvpičismu 😀
Vzhledem k poslednímu týdnu, řešení věcí ohledně práce přítele a tomu, že je to stále můj přítel a stále s námi bydlí a dokonce jsem na něj ani nezvýšila hlas a nebyla sprostá, tak se považuji za mistra zenu 😂 rodiče mě nemůžou rozházet 😂 a taky jim budu fuk, když tam budou mít vnuka 😂
Benátky v době karnevalu. Nějak se poondialo počasí (jemný vytrvalý deštík a vítr) , málo peněz na hospodu a strach že se s kamarádkou ztratíme ve tmě. Nezapomenutelné.
Nedávám lidi, kteří jsou cestovně natolik nekompatibilní, že příště radši sama. Nepohodlí vždycky nějak vstřebám, byť se mu snažím předejít volbou ubytování a tím co vezu s sebou, ale zároveň se učím, že nedokážu ovlivnit vždycky všechno a nesmím se tím tak užírat, když to nevyjde.
A taky jsem se smířila s tím, že jsem pohodlná kanclkrysa a na dovolenou jezdím do civilizace. Jídlo vaří restaurace, spím v hotelu s klimou a výšlapy plánuju tak, abych to zvládla. Nejedu nadoraz a někdy místo výletu jdu sedět do kavárny a odpočívám. Asi jsem ve 30 stará bába a už mi to nevadí
Já myslím, že dovolená by měla být taková, aby to člověku vyhovovalo a byl spokojenej, ne? Jestli leží, nakupuje nebo lozí po horách je pak jenom jeho věc.
Jezdíme jako standartní trojka do Tater každý rok. Občas k sobě někoho přibereme. Jednou jsme si všechny řekly, že tuhle kámošku už nikdy více. 🤣
Ona prudila i kvůli našemu funkčnímu oblečení.🤦🏻♀️
My měly funkční, ona jen klasic bavlnu a urážela nás, že na to sice má prachy, ale nepotřebuje frajeřit.🤯
Společná dovolená ukáže skrytý charakter všech. ☺️
Nikdo se jí nesmál, každý si jedeme to svoje vždycky, ona mrzla páč nejdřív horko, takže pot, pak o 1000m výše klasická změna klimatu a zima.
Škoda, že je Koprovský tak frekventovaný, chtěli jsme ji tam nechat pro medvědy. 🤣
To jsem přesně chtěla říct, že takovej společník se hodí jako úlitba medvědům 🤣
Similar Posts
Stalo se vám někdy, že jste se probudili a marně pátrali v paměti, kde to vlastně jste? A proč jste nazí?
Věděli jste, že když zavoláte na infolinku Eon a čtvrt hodiny si počkáte na spojení, nakonec vám opravdu řeknou cenu, kterou budete už za 14 dnů platit?
A že nebudete mít radost?
Takže, kuwa, kde je jaro??!?!! 👀
A ano, vy, co je vám furt zima a teď jste happy, vy se můžete přioblíct a nebo dělejte něco se svou termoregulací, ale my se už nevyslečeme! my tady zhoříme!!! 🤬
Taky se vám stává, že když jste už složili hodně Ikea nábytku, tak se při skládání skříňky na hračky pro Juniora do toho skládání tak zaberete, že jeden bok namontujete obráceně a na konci zjistíte,že tam nejde dát spodek, takže to musíte celé zase rozdělat?
Ptám se pro kamaráda...#šikovnej
Tak my teda letíme zpátky domů :( Doufám, že jste si naši dovolenou užili
Horko je už i Mademoiselle Antoinette. Kde jinde se zchladit než na toaletě, že.
Už je to tady, už je to tady, už je to tady! 🥳
Stěhujete se! 🥳
Konečně budete ve větším a budete mít místo na knížky a prostor pro sebe a kam mít dát spoustu věcí a vůbec, dočkali jste se 🙏
Teda, není to Apríl, že ne? 👀
Vezmu si dovolenou na začátku měsíce - kolegové šílí, že se zpracovávají reporty.
Vezmu si dovolenou v půli měsíce - kolegové šílí, že je moc práce.
Vezmu si dovolenou na konci měsíce - kolegové šílí, že se uzavírá produkce.
Co mi tím asi chtějí naznačit? 🤔 A proč si myslí, že mě to zajímá? 😎
Ehm, nějak se stalo, že už mám letenky na další dovolenou. Kluk o tom neví, tak potichu. A teď už máme dokonce i book v kalendáři na další další dovolenou.
No, nic. Asi abych začala sít semínka na letošní úrodu, jinak moc nenajíme.
Vy, kdo jste si tady stěžovali, že vám je vedro, tak vám teda pěkně děkuju a doufám, že je vám teď aspoň zima! 😅
Jedu přezout vozidlo a skoro abych hledala škrabku na okno.
Se vám někdy stalo, že jste si v Alze v Holešovicích vyzvedli lístek a po příchodu na výdej hned pinklo vaše číslo?
Vzbudil mě pošťák od DPD, že mi do práce veze balík. Asi zase někdo novej, protože ostatní už vědí, že to mají dát kolegům na pokladnu a nevolají. Venku stále zima, ale už se aspoň dá dát si kafe na balkoně. #dobrerano
Já, když někomu vykládám, že mám 3 děti, se pokaždý, POKAŽDÝ zarazím jako TVL 3 DĚTI?? Jeden by řekl, že už jsem si mohla jako zvyknout 😁
Ale ono to bude asi tím, že se o tom s cizima lidma moc nebavím, jen to žiju 😀
A proč ne? Já se už smířila s tím, že žádný důchod mít nebudu. Ale zas tak mě to nemrzí. Vždycky to tak bylo, že nikdy žádný důchod nikdo neměl. Užijte si ho! 🙂
Ale pak se zas naštvu a řeknu si, že zlo (který vnímám jako platonovskou ideju - jakési ztělesnění veškeré bolesti, nenávisti, destrukce..) prostě nevyhraje, a tak si nakonec řeknu, že prostě budu bojovat, i přesto, že můj život vůbec za nic nestojí, nic nedokážu, asi jsem celkově pro svět přítěž..
snad nevyfásneš prodavače, který komentuje, jak na té matraci ležíš.
"Slečno, takhle ale určitě doma na posteli neležíte. Zkuste si to tak, jak jste zvyklá spát."
"Tak dobře."
"Cože? Tak už jsem viděl hodně pozic, ale takovou ještě ne. Jak se vám to stalo? To máte už dlouho?"
Švagrová taky říkala, že tohle tady není běžné, ale pro mě jo, bo druhá zima tady a pokaždé takhle 😍
Ať jste brzy fit a můžete si užít na vlastní kůži 🙏😊
Já si furt říkám, že přece ne, že to nepotřebuju... ale ta maličká prostě, ona se na mě tak usmívá... 🥹
Stalo se vám někdy, že jste k někomu najednou citově přilnuli tak moc, že jste kvůli tomu zvažovali opustit nebo opustili svého partnera/partnerku?
No, někdy se to tak prostě stane 😔🤷♀️
Na terapii to řeknu svoji psycholožce, že už je pro to i název. Sice ne moc lichotivý, ale co už, jsem zvyklá na větší opovržení, když neslavím Vánoce jako jiní 😎
Už ale šmidlik, mám hlad a tak, takže už nic, jen to, co mě baví, nebo nic 😂
Přijde domů chlápek a hned za dveřma cítí, že to není ono...
"Aha, napít jsem se chtěl", napije se, ale stále to není ono.
"Už vím, mám hlad", nají se, ale pořád to není ono.
"Vykoupu se a dám si cigáro", vykoupe se a když sahá po cigaretách tak zařve:
"Už vím... běžky jsem si chtěl sundat!"
Já se směju jen proto, že na mě to leze až jako na pátýho, a to už ty mrchy nemaj hlad bo jsou najezený z predchozích dobrot :D